K porodu dochází za fyziologických okolností průměrně za 266 dnů (tj. 38 týdnů) od početí. Rozptyl 2 týdnů skutečného dne porodu od vypočítaného termínu je ještě považován za možný, fyziologický.
Vzhledem ke krátké životnosti vajíčka dochází k početí v den ovulace. S ovulací úzce koreluje vzestup bazálních tělesných teplot v průběhu cyklu. Proto lze nejpřesněji stanovit pravděpodobný termín porodu na základě symptotermální metody PPR (STM PPR). Tento termín lze stanovit pomocí tohoto pravidla:
Protože mnohé ženy nevědí, kdy ve skutečnosti u nich ovulace probíhá (neznají STM PPR), počítá se v gynekologii délka těhotenství od prvního dne poslední menstruace – deset lunárních měsíců = 280 dnů = 40 týdnů. Pro tento výpočet se v běžné gynekologické praxi počítá s tím, že ovulace probíhá 14. až 15. den cyklu. Délka těhotenství je tedy o 2 týdny delší, než je počet týdnů od skutečného početí dítěte.
Podle tzv. Nägeleho pravidla lze určit přibližně termín porodu tak, že se k datu prvního dne poslední menstruace připočte 7 dnů a odečtou se 3 měsíce. Pokud je ale cyklus výrazně prodloužený, k ovulaci — a tím i k početí — dochází později. Tento způsob výpočtu předpokládaného termínu porodu selhává. I proto je výhodné, když manželé, kteří usilují o těhotenství, vědí, kdy v cyklu došlo k prvnímu dni vzestupu bazální tělesné teploty – na základě výše uvedeného vzorce pak mohou s vysokou přesností stanovit termín porodu.
Další možností stanovení pravděpodobného termínu porodu je ultrazvukové vyšetření velikosti zárodku, plodu - tzv. bioparametry.
Velice nepřesné a orientační je stanovení termínu porodu podle prvních pohybů plodu.
Více na téma porod, přirozený porod, tišení bolesti při porodu, praktický nácvik k porodu, co s sebou do porodnice, otec u porodu, operativní porod, šestinedělí a mnoho dalšího se dozvíte na předporodní přípravě.
© 2006-2010 CENAP |na začátek stránky |www.cenap.cz |kontakty |správce webu | XHTML 1.0 CSS RSS